Umění umírání
Co si vlastně máme pod „uměním umírání“ představit? V mých očích jde o tři věci: jsme schopní v průběhu umírání kontrolovat svou mysl tak, že zůstává stabilní, přátelská a jasná. Zároveň jsme příkladem pro druhé, inspirujeme ostatní, aby používali buddhistické metody. Tak u nich posilujeme důvěru v jejich schopnosti a v učení. A jako vrchol sami využijeme zjednodušených podmínek mysli během procesu umírání pro dosažení vysvobození, respektive osvícení.
Vysocí buddhističtí dosažitelé rozpoznali podstatu mysli již během tohoto nebo předchozích životů, pro ně tedy není umírání ničím mimořádným. Jejich smrt bývá často přirovnávána k probuzení nebo rozbití džbánu, vzduch uvnitř i vně je ten samý, a proto neexistuje žádný rozdíl mezi vědomím tady a tam. Pro jejich žáky a okolí jsou smysluplné životy se skvělým koncem dobrým důkazem, že vědomá existence se vyplácí. Když se spojí s učením, že pravda je vším prostupující a všichni jsou na absolutní úrovni buddhy, bude pohled na cestu a cíl udávat v životě směr.
Citace z knihy: O smrti a znovuzrození
Další citáty:
